zhasni_patekvecer_1a.jpg

1/2 „Každý vyhledává něco, co je mu příjemné“

Tento příspěvek vznikl ve spolupráci s Humans of Prague, který zaznamenává životní zkušenosti lidí z pražských ulic

„Když jsem byl ještě kluk, tak jsem vnímal noční život z pozice pozorovatele. S kamarádem jsme v podvečer chodili po městě a viděli, jak se na tu noc lidé připravují, jak po hlavních třídách jezdí policajti a záchranky, jak se zase někdo ožral a něco vyváděl. Tehdy mi to bylo spíš nepříjemné. Na střední škole, když nám bylo čtrnáct, patnáct, šestnáct, nám stačila ani ne stovka na celý večer – člověk si dal dvě pivka, brčko a už se mu motala hlava a už měl dalšího půl roku o čem vykládat. Pět set korun byly už týdenní orgie. Stačilo málo, aby bylo hodně srandy. V porovnání s dneškem, když jsem starší, je to absurdní, když při sklenici vína člověk uvažuje nad tím, aby ho hlavně druhý den nebolela hlava. Tehdy to začínalo většinou už odpoledne, kdy jsme si někde koupili flašku. Než přišel někdo s tím, že má volný byt, a ze dne se to překlopilo do noci."

„Nevím, jestli to má přímou spojitost, ale hodně party období přišlo se stabilní prací s pravidelnou pracovní dobou. Když tvůj život vykazuje velký stereotyp, tak tím můžeš být frustrovaný a potřebuješ se uvolnit. Je tu takový kontrast mezi tím, kdy v práci celý týden lidi sedí poslušně v kanceláři a v pátek v noci se pod záminkou alkoholu začnou chovat jako zvířata. Já jsem nikdy na party nešel s tím: ‚Hurá! Pátek večer! Jde se do města!'. Většinou je to pro mě spojené s tím, že se něco slaví, že je nějaká filmová nebo divadelní premiéra, a odtud se ten večer odvíjí dál. Taky se po práci nejednou stalo, že jsem skočil na jedno. A najednou se stalo, že se to ‚jedno' překlopilo až do rána. Je skoro jedno, kde jsi, ale podstatný je, s kým tam jsi. Když ti je dobře, tak to jde samo. Když se chceš s někým během té noci seznámit a přemýšlíš, jak na to, fabuluješ, jak za ní, jak oslovit holku, která si tě do té doby nevšimla, tak pravděpodobně v ten moment už tlačíš na pilu. A je to na tobě vidět. Vejdeš do místnosti a vyzařuje to z tebe. Když vejdeš do baru, kde je deset holek, a máš v očích tisíc ,čůráků', tak se na tebe holky podívaj a řeknou si: ‚Ježiši...' A pak tam jsi za vyčkávače, co okolo nich krouží jako sup. Když tam ale vejdeš a je na tobě vidět, že se bavíš – haha, hihi, parádička –, tak máš dveře otevřené."

zhasni_patekvecer_1a.jpg



„Každý vyhledává něco, co je mu příjemné. Někdo se rád uvolní alkoholem, někdo se skrze trávu zakecá a zamyslí, někdo potřebuje dodat sebedůvěru, a dá si čáru, nebo si zatancuje na emku, nebo extázi. Kokain tě zrychlí, a když jsi hodně opilý, tak tě ‚vystřízliví', dodá ti sebedůvěru. Ranní dojezdy bývají nepříjemné, ale během noci člověk srší vtipem, necítí únavu a je bezprostřední. Což jsou věci, které jsou přitažlivé. To je podle mě taky důvod, proč si v těch drogách fičí tolik lidí. Předtím se báli někoho oslovit, ale s takovým dopingem najednou dokážou překročit svoje hranice."

Humans of Prague