zhasni_duchovni_cesta_3.jpg

3/3 „Pro tantrický sex je důležitá jeho ‚bezcílnost‘“

Rozhovor poskytl Manguri, zakladatel pražského Tantra institutu. Tento příspěvek vznikl ve spolupráci s Humans of Prague

„V naší křesťanské kultuře, ve které jsme převzali od Židů žárlivě milujícího Boha Jehovu, si myslíme, že láska a žárlivost je jedna a ta samá věc. V tantře je to úplně naopak – tantrici věří, že žárlivost je jen naše nedokonalost, která nám brání opravdově milovat. Já s tím tantrickým pohledem velmi souhlasím. Myslím, že za žárlivostí je většinou nějaká nedůvěra v sebe sama. Protože když věřím, že jsem dobrý a že jsem na správném místě na světě, tak i kdyby moje partnerka odešla někam, kde si myslí, že jí bude líp, tak mi existence opět najde nějaké dobré místo. Mám za to, že dát druhému svobodu až k bodu, že ho necháme odejít, je podmínka lásky. V okamžiku, kdy se o partnera bojím a držím ho u sebe, tak ho nemohu milovat. Nedávám mu svobodu a láska umírá. Proto jsou podle mě dobré tantrické rituály, při kterých se člověk dívá, jak si jeho partner či partnerka užívá erotiku – ne nutně sex, ale nějakou formu intimity — s někým jiným. To je velmi ozdravující. Protože v naší společnosti sex vnímáme jako prostředek plození dětí, což odpovídá židovskému, respektive křesťanskému pohledu na svět, a rozměr psychické blízkosti se velmi vytrácí. Když se otevřete něčemu takto jinému, tak partnera poznáte z úplně jiné stránky. Zásadní je také pohled člověka sám na sebe – podobné rituály dávají nahlédnout, co si člověk má v sobě vyřešit svým osobnostním rozvojem, co si má vyříkat s bohyní lásky. Jestli ho má dost ráda, dává mu, co potřebuje."

zhasni_duchovni_cesta_3.jpg




„Přijde mi fascinující, že my tohle v evropské tradici máme, třeba u Řeků a Římanů. Kulty Afrodite a Amora jsou kulty lásky. Archaický Řek, když se věnoval svému vztahu k ženám, tak vnímal, že s ním mluví Afrodite, a chápal symboliku toho, co se mu dělo, jako její signály. Podobně to chápe i tantra. Že vše, co se děje, není náhoda, ale že s námi bohové, nebo chcete-li existence, mluví v symbolickém jazyce. Když je sex šťastný, krásný, naplňující, hluboký – z hlediska tantry, když se dostanete ke všem sedmi čakrám –, tak vidíme, že jsme na svém místě, cítíme se jako milované dítě existence, že rozumíme tomu, co se děje, že máme dost kreativity, že dostatečně milujeme a jsme milováni, že naše společenská situace je fajn, že si umíme hrát se svým tělem, že to je zábava, že se nám líbí naše tělo i tělo našeho partnera a že to je sexuálně uspokojující. Když je to takto, tak vnímám, že Afrodite říká: ‚Jdeš dobrým směrem!' My samotní můžeme podle mě pro lásku udělat tři věci. Můžeme partnerovi věnovat pozornost – vnímáme ho, vnímáme sebe a vnímáme, co se mezi námi děje. Druhá věc je, že se snažíme být autentičtí. Nedáváme před sebe žádnou stěnu, neschováváme se před partnerem. Ani to, co je společensky těžké, například erotickou přitažlivost k jiným lidem. Většina lidí to schovává, a tím podstatnou část sebe sama potlačuje, zošklivuje, stydí se za ni. Třetí věc, kterou naší vůlí můžeme ovlivnit, je to, že když je náš partner autentický, tak se ho snažíme přijmout takového, jaký je. Uznáváme jeho jedinečnost, ať je jakákoliv. Což není vždy jednoduché – vědomí a emoce mohou být ve velkém rozporu. Může nás to zlobit, štvát, může to v nás vzbuzovat lítost a fůru jiných věcí. Pak je dobré se zastavit, udělat si autoterapii, projít vlastní emoční bouří a podívat se, jestli můžeme nějak náš postoj posunout nebo ne. Když zjistíme, že ne, tak je to v pořádku. Ale na druhou stranu je to předpoklad pro to, aby ten vztah zůstal živý a autentický. Takže: Pozornost, autenticita a snaha o přijetí partnera takového, jaký je. Pak už můžeme jen doufat, že přijde Afrodite a řekne: ‚Hm, ať je vám spolu dobře!' To je onen mystický moment. Protože jestli to tak bude anebo nebude, už nezáleží na naší vůli."

Humans of Prague