18745306_1402774879815781_1838364387_o.jpg

Milá Marie

Tento text napsala Marie Feryna

Milá Marie,



když sis tohle všechno říkala poprvé, sotva jsi mohla vědět, kde a jak skončíš. Všechno podle vzorce – utvrdíš je ve stereotypech, ale nechceš lhát. Zápěstí, lepicí páska, ústa – takhle to začalo s ní; na ní. Teď jsi na druhé straně, čteš a jsi mnohem dál. Znáš lidi a těm, které neznáš, ukážeš tetování. Film – Rimbaud líbá Verlaina, je to básník. Říkáš si taky básník a nějakého bys políbila. Nastoupíš na vysokou školu a zamiluješ se do ní. Do něj. A pak do nich. Do něho. Do ní. Tohle už není bisexualita, ale mlčíš o tom. V létě pak konečně přiznáš, že v mužském rodě už dál nechceš žít.

Proč? Přiznej si, že se bojíš. Že vyjdeš ven v šatech a někdo tě zmlátí. Vysměje se stopám a ty dva, se kterými bys chtěla žít, někdo zmlátí taky. Že L a G tě popřou. Že Pride tě místo hrdosti utopí v konformitě. Každodenní obhajoba – škola, ulice, schůzky, umění. Nebudou ti věřit a nazvou to rozmarem. Transvestita, buzna, sebestřednej chlap. Poprvé jednou, naposled už nikdy.

Marie, chceš se pomstít, ale nevíš jak.